čtvrtek 21. ledna 2016

Uvidíte, jednou bude všechno jinak...

Vyhrabal jsem z hlubin času jedno své dílko z doby nerozvážného a bujného mládí. Nevím proč, pro koho a jak jsem to tehdy psal, ale možná to vím dnes. Každopádně mi připadá dost zajímavé, na to, že to psal ještě zákoně nedospělý jedinec...


Uvidíš jednou bude všechno jinak
pravda opravdu zvítězí nad lží
a nenávist se bude krčit v koutku
před obrovskou silou lásky
poslední budou stát vedle prvních
společně projdou rajskou zahradou
budou jíst co se jim zlíbí
a hlavně jablka- ta rajská
ta mají v každém zrnku něco nového
novou lásku
novou myšlenku
nový svět
tak nová může být snad jen neposkvrněnost právě narozené dívky
a i ta už má své šmouhy
protože hned co se narodí
začne růst pro první lásku

Uvidíš jednou bude všechno jinak
smrt bude opravdu spravedlivá
a umírat budou jen ti zlí
a umírat budou jen ti vinní
dělostřelecký granát
po dopadnutí na zem
zaseje stovky barev květů
a roztříští se v milióny nových životů
zářících do tmy našeho světa
světlem jiné budoucnosti
ta z které kapala krev smutku
do umyvadla zlosti
už vyschla a je mrtvá
už tu není ta co byla tu dosud
už nebude tu ta co předurčili jiní
bude tu jen ta naše
bude tu jen ta kterou si sami stvoříme

Uvidíš jednou bude všechno jinak
všechno co teď píšu
všechno co teď říkám
to všechno se jednou stane
poteče tu nový pramen
pramen čistého života a čisté smrti
ještě nikdy nebyla voda tak čistá
bude to věčný pramen
a my ho budeme pečlivě čistit
chránit před každou žábou
budeme totiž vědět že není jediný
že na své cestě potká další
že jednou z něj bude řeka
velká mocná krásná
a ta zbourá všechny hráze
všechny hráze plné zlosti a závisti
ale v údolích zůstane v tichých jezerech

uvidíš jednou bude všechno jinak

sobota 9. ledna 2016

Plachta / Parus

Baví mě občas hledat nebo narážet na přezpívané verze mých oblíbených písniček.
Mám rád, když se najde nový přístup- baví mě třeba kolik různých verzí existuje pro Yesterday.
Také je někdy zajímavé, co dovedou udělat dnešní interpreti z blues nebo country jako v případě skupiny All4One v písni I swear.
Občas mě pobaví vydařené parodie.
Velmi výjmečně se stane, že nová verze originál vyloženě vylepší a posune o kus jinam.
Ale vůbec nejvíc se mi líbí, když narazím na novou verzi nějaké písně, ze které čiší úcta k originálu a jeho autorovi, ze které člověk cítí spřízněnost autora původní verze a autora té nové. Když jsem před lety poprvé slyšel Radůzinu Plachtu, cítil jsem přesně tohle a dodnes to považuju za nejlepší předělávku všech dob.




čtvrtek 7. ledna 2016

kudy do nebe?

stále procházím dost cest
z nichž žádná nikam nevede
jdu podle kompasu i hvězd
hledám kterou jít mám do nebe

ptám se těch co jsou vzhůru
ale i těch co stále sní
a čím dál míň na tu tůru
vyrazit vůbec chci